Opet jsem nasedla na lod a nechala se dovezt k molu c.5. V ulicich cinske ctvrti to zilo. Vsude byla spousta lidi a spousta stanku se vsim moznym. Podel ulice Yaowarat, ktera je tepnou ctvrti, byly rozvesene cervene lampiony. Cervena vladla i na stancich s cinskym zbozim. V tom mumraji bylo decela obtizne se prodirat. Hned na zacatku jsem si v bance vymenila 50 € a nakupni horecka mohla vypuknout. Tolik levnych veci. Nebylo to tak krasne a kvalitni zbozi jako v Chiang Mai, ale nakoupila jsem si nejake ty holcici sponky do vlasu, umelohmotne nausnice vsech barev (za neuveritelne ceny) a nejake cinske caje a tygri mast. Po ctvrte hodine jsem ten mumraj opustila a vydala se opet na Khaosan Rd., kde shopping pokracoval. Tentokrat jsem dokupovala nejake obleceni a umelectejsi suvenyry. Kdybych nemusela hlidat cas (v sedm mi jel aeroport expres), obrazela bych stanky snad jeste ted.
Vyzvedla jsem si batoh a vydala se cekat na autobus. Den predtim jsem si koupila jizdenku za 150 bahtu. Byla to pohodlnejsi a mene dobrodruzna cesta na letiste. Nechtelo se mi ale riskovat, ze sednu ana spatny autobus a nebo ztvrdnu v dopravni zacpe. A taxikum jsem se vyhybala jiz od zacatku.
V osm jsem dorazila na letiste, nechala si odbavit zavazadlo, ktere behem toho mesice nabralo 7 kg a sla utratit posledni bahty do duty free. Minutu pred pulnoci se letadlo spolednosti KLM i se mnou odlepilo od ranveje a me cekala 15 hodinova cesta do Ceska.
